Tyto stránky jsou zastaralé a nepředstavují aktuální webovou prezentaci Univerzity Palackého.
Pokud jste sem zabloudili omylem, aktuální web je https://www.pdf.upol.cz/.
Portál  |  STAG  |  e-mail
English
  
Русский
Pedagogická fakulta UP

Ústav pro výzkum a vývoj

Kontakt

Proděkanka pro vědu, výzkum a doktorská studia a statutární zástupkyně děkana

Prof. PaedDr. Libuše Ludíková, CSc.,
tel.: 585 635 002, 585 635 301
e-mail: libuse(at)ludikova@upol.cz

Referát pro vědu a výzkum

Mgr. Věra Benešová
e-mail: vera.benesova(at)upol.cz
tel.: 585 635 015

Témata Ústavu pro výzkum a vývoj řešená v roce 2016

Jana Kvintová

Psychosociální determinanty zdraví u subjektů v edukačním prostředí

Výzkumný záměr vychází z holistického přístupu k jedinci, kde do interakce vstupují různé oblasti ovlivňující zdravý vývoj jedince. Při změně paradigmatu z obvyklého monokauzálního na multikauzální pojetí vztahu mezi zdravím a nemocí, či významnou odchylkou chování od normy, byla vytvořena multidimenzionální koncepce přístupu k člověku, tzv. bio-psycho-sociální a spirituální koncepce.

Výzkum je zacílen na široké spektrum subjektů, a to nejen na adepty učitelské profese, ale také na pedagogy, žáky i studenty působící v primární, sekundární a terciární oblasti vzdělávání. Hlavními tématy jsou na jedné straně monitorování rizikových a salutogenních faktorů, na druhé straně je sledován jejich vliv na pozitivní komplexní rozvoj osobnosti, což zahrnuje rovněž kvalitu vzdělávání.

Projekt reflektuje aktuální téma podpory zdraví ve vztahu ke vzdělávacímu procesu, zejména ty stránky, které jsou stále otevřené pro poznání nebo se ukazují býti ve svém poznání sporné. Tento stav poznání pravděpodobně také odráží možné změny v činitelích, kteří se na těchto procesech podílejí.

 

Milan Valenta

Faktory ovlivňující dynamiku edukability dětí a žáků s potřebou speciálněpedagogických podpůrných opatření- pro rok 2016

Podstatou multidisciplinárního projektu je základní výzkum dynamiky edukability dětí a žáků s potřebou speciálněpedagogických podpůrných opatření s faktory, které se na ní významně podílejí a ovlivňují tak školní úspěšnost/neúspěšnost dětí a (především) žáků cílové skupiny.

Charakter základního výzkumu věcného problému bude rozšířen o problém metodologický, tj. ověření nástrojů, kterými lze měřit dynamiku edukability a její determinanty. Základním cílem projektu je identifikování a kvalitativní i kvantitativní deskripce těch faktorů, které zásadním způsobem ovlivňují dynamiku edukability v kontextu deficitu bazálních (dílčích) funkcí v populaci dětí předškolního věku a žáků mladšího školního věku prvních dvou ročníků základní školní docházky. Metodologie bude triangulovat longitudinální kvalitativní přístup s kvantitativním (smíšený design). Takovýto multidisciplinární výzkum dosud nebyl v rámci republiky realizován, současná výzkumná data jsou pro českou moderní populaci reprezentující edukační prostředí nedostatečná a zastaralá.

 

 

Štefan Chudý

Od subjektivní implicitní teorie edukace k pedagogické znalosti: Proces konstituování kognitivního rámce věd o výchově v národním a mezinárodním kontextu

Projekt se zaměřuje na problematiku utváření pojetí kognitivního rámce u začínajících pedagogů. Konstituováni vnímáme jako kategorie a fenoménu, který je významnou součástí utváření profesního přesvědčení v průběhu pregraduální přípravy učitelů. Toto pojetí kázně je také základem vnímání, analyzování a řešení výchovných situací, se kterými se bude student jako budoucí učitel setkávat. Výchozím předpokladem projektu je přesvědčení, že začínající učitelé přistupují k výchovným situacím se specifickým implicitními a explicitními znalostmi, které zakládají jejich výchovné strategie. Uvedené znalosti si student učitelství utváří v na základě svých osobnostních specifik, vlastních představ a konceptů ovlivněných teoretickou a praktickou výukou na fakultách připravujících učitele. Výstupem projektu bude analýza a zhodnocení stávajícího stavu pregraduální přípravy v oblasti teorie výchovy a teorie vyučování a přispění k diskusi o míře dopadu pregraduální přípravy na vytváření představ a konceptů v rámci profesního přesvědčení budoucích učitelů. 

 

Eva Šmelová

Připravenost mateřských škol k inkluzivnímu vzdělávání

Změny v pojetí a v přístupu k jedincům se speciálními vzdělávacími potřebami je zcela přirozeným impulsem se danou oblastí zabývat v rámci výzkumu, jedná se o výzkumníky nejenom z řad odborníků zabývající se problematikou speciální pedagogiky, ale i výzkumníky zabývající se vzděláváním v podmínkách běžné školy.

V souvislosti se zahraničními výzkumy můžeme zmínit například výzkum zaměřený na negativní vliv segregace na děti se speciálními vzdělávacími potřebami (Skeels a Dye). Na uvedený výzkum navazoval Dunn (1968), který se zabýval efektivností speciálních tříd pro děti s lehkým stupněm postižení. V 70. letech minulého století se obrací zájem výzkumů na vliv vzdělávacích přístupů na chování integrovaných žáků. Od tohoto období zaznamenáváme výzkumy zaměřené zejména na postoje a efektivitu inkluzivního vzdělávání (např. Foremn, Arthur – Kelly, 2008). Výzkumná šetření se také zabývají postoji pedagogů, rodičů a dalších odborníků k inkluzivnímu vzdělávání (např. Center, Ward 1989, Gilmor, Campbell, Cuskelly 2003, Jordan 2009)

Rámcový vzdělávací program pro PV představuje rámec, stanovující klíčové kompetence, které mají být rozvíjeny u všech dětí s ohledem na jejich zájmy a potřeby. Úkolem mateřských škol je podporovat tedy i děti, které mají rozdílné předpoklady ke vzdělávání, jejich sociální chování a schopnosti. Od předškolních pedagogů jsou tak vyžadovány nové odborné znalosti a dovednosti zaměřené na tvorbu kurikulárních strategií a tvorbu individualizovaných vzdělávacích programů. Požadavek připravenosti předškolních pedagogů k inkluzivnímu vzdělávání posiluje nejenom to, že do běžných mateřských škol jsou stále častěji děti se SVP přijímány, ale i připravovaná změna související s povinnou předškolní docházkou. Uvedené skutečnosti ukazují na potřebu zjistit úroveň přípravy a připravenost předškolních pedagogů na práci s dětmi se SVP.

Inkluzivnímu vzdělávání v základních školách byla věnovaná řada výzkumů, absenci, ale vidíme v oblasti předškolního vzdělávání. Výzkum by tak zaplnil tuto mezeru a přispěl by k efektivnímu předškolnímu vzdělávání dětí se SVP.

 

Jan Chrastina

Sexualita a (dysfunkční) sexuální potřeby v kontextu hospicové péče a její filozofie

 

Cílem projektu je identifikovat, analyzovat a popsat aktuální stav řešené problematiky a přítomnosti zkoumaného fenoménu, tj. stav řešení problematiky sexuality (sexuálních potřeb) v institucionálním prostředí poskytovatelů hospicové/ paliativní péče v ČR. Vzhledem k faktu, že oblasti (dysfunkčních) sexuálních potřeb a sexuality lidské osobnosti v paliativní filozofii nebyly dosud (publikačně, výzkumně) v českém prostředí řešeny, lze projekt považovat za unikátní. V souladu s požadavkem inter/multidisciplinarity pojetí speciální pedagogiky bude mít řešený projekt a jeho výstupy přesahy do resortů školského (edukace, speciální edukace, zdravotnická edukace), zdravotnictví (zdravotničtí pracovníci, holistická koncepce pojetí lidské individuality), sociální práce, psychologie apod. Současně bude realizován odborný kazuistický workshop/konference s cílem návrhů pro stávající praxi (evidence based přístup) s možností kreditového hodnocení pro zdravotnické pracovníky a sociálně-zdravotní pracovníky (ČAS, ČKPA). Využit bude smíšený design výzkumu s důrazem na deskriptivně-exploratorní charakter popisu aktuální reality. V případě dostupného zázemí a dostupnosti měřicího nástroje může být projekt směřován také do oblasti přípravy lingvistické validizace měřicího/evaluačního nástroje pro užití v českém socio-kulturním kontextu, příp. oblast re-testování stávajících evaluačních přístupů.

Zpravodajství z UP
Stránka aktualizována: 14. 03. 2016, Květoslav Bártek